Sid

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SIDÍKOVI   

Jméno	Sid
Přezdívky	Sidí, Síďa, Tydýt (modifikace Sidí), Vtěrinka, Kojot (páníček mu neřekne jinak)
Datum narození	1.6. 2009 v Dolanech u Olomouce
"Plemeno"	kříženec border kolie a australského ovčáka (BOCxAUO)
Maminka	Ospa Bohemia Alké - BOC
Tatínek	Atrey Svěží vítr - AUO
Číslo čipu	203098100270772
Váha + výška	19,5 kg + 51,5 cm (Jak rostl?)
Zdraví	cukrovka negativní (září 2009) ??? (RTG kloubů léto 2011)
Úspěchy podrobněji tady	dogfrisbee Young dogs: 1x 1.místo + 2x 2.místo + 5. místo (ME Holandsko 2010) Starters: 1. místo KDDF 2011 agility 1x 1.místo na tunýlkiádě v Boskovicích voříškiády 1. místo (Majáles VFU Brno): NEJ voříšek, štěně a trik

Sidík je moje zlatíčko, ačkoliv má své mouchy (kdo je taky nemá ), je pro mě tím nejlepším psem na světě... Šel by se mnou klidně na konec světa, vždycky se mi ze všech sil snaží vyhovět a do všeho se vrhá po hlavě s neuvěřitelnou vervou 

Sida málokdy uvidíte ležet nebo jen tak jít...je neustále v pohybu, pokud možno ve střemhlavém tetu, neustále nosí hračky nebo jen tak pobíhá po okolí... Všechno musí mít pod kontrolou a jakmile se něco šustne, zaručeně je u toho...

Je také neuvěřitelný mazel a závisláček, doma mu nikdo neřekne jinak, než vtěrinka. Pro pohlazení si je schopný vyšplhat pomalu až za krk a někdy mi přijde, že chápe, jako svou "občanskou" povinnost nám projevovat svou náklonnost...v ideálním případě neustále

Sidík je mistrem v ignoraci "nepotřebných" lidí...obzvláště těch, co ho vítají slovy: "no Sidáčku pošem...ťuťu ňuňu"...takové vtěrky si prostě jeho pozornost nezaslouží K cizím lidem je nedůvěřivý, a trvá mu dlouho, než někoho přijme do "své" smečky, ale pak je to láska až za hrob  Musím říct naprosto upřímně, že tento povahový rys mi dal opravdu zabrat...ale zároveň jsem za něj vděčná, protože mě toho hodně naučil... Byly doby, kdy Sid cizáky nepřivítal jinak než zběsilým štěkotem, už jako 3 měsíční hlídal batoh nebo místo, kde byl uvázaný před všemi vetřelci a už v den, co jsme si ho přivezli neváhal vyjet po naší labradorce, protože mu brala hračku...na jednu stranu působil hrozně sebevědomě, ale na druhou se bál...jako by v něm soupeřily 2 já (tak trošku bnorderko-australská schizofrenie ). Tak jsem se ponořila do knížek a všemožných článků, ve snaze najít způsob, jakým bych to mohla řešit...postupem času jsem došla k závěru, že celá situace je jen mým vlastním selháním a začali jsme pracovat na vzájemném vztahu a důvěře, učila jsem se v něm číst, abych věděla, kdy se cítí nepříjemně, abych mohla v klidu zasáhnout a nenechala to dojít až do fáze, kdy by měl pocit, že není jiná možnost než jednat sám za sebe...Teď jsem upřímně nadšená a mám ze Sidíka ohromnou radost...opravdu má za sebou velký kus práce a jsem na něj hrdá...dost lidí se mě ironicky ptá kde že mám to nedůvěřivé zvířátko, zatím co je Sid nadšeně vítá...

Řekla bych, že jsme došli do té fáze "zdravé nedůvěry"...nikoliv té nevypočitatelné, ustrašené a bázlivé...a musím říct, že je mi tato jeho vlastnost sympatická. Sid zkrátka "ví čí je"...je to tak trošku "maminčin mazánek"... Jeho upřímné vítání a vyřazení ze sorty neviditelných lidí si prostě člověk musí zasloužit

Síďa je také "velký" hlídač, tedy jistě si to o sobě myslí... Za plotem naší zahrádky nebo spíš lépe...za jakýmkoliv plotem, kde stráví déle než 10 minut a kdekoliv ho uvážu se v mžiku promění v nekompromisního hlídače, drsňáka, a své "poslání" bere opravdu vážně

Práce všeho druhu, je doslova smyslem jeho života...nejradši by něco dělal od rána do večera. Ať už se jedná o aportování nebo učení něčeho nového, ale jakmile přijdeme domů nebo ho přivážu...umí se překrásně "vypnout" a odpočívat... Je neuvěřitelně učenlivý a udělá, co mi na očích vidí... S tím svým workoholismem to někdy přehání...zejména na procházkách, kdy mě neustále fixuje očima a běhá tam a zpátky, ale teď už celkem úspěšně pracujeme na způsobu, jak ho "vypnout", aby pořád jen nepracoval a uměl i odpočívat a zaměstnat se sám To už by byl pro mě opravdu pan dokonalý

Se Sidem se člověk opravdu nenudí