Sid

S frisbeečkem jsme já i Sidík začínali oba stejně...oba dva jsme byli naprostí začátečníci

První disky jsem Siďáčkovi koupila, když mu byli 2 měsíce (štěněčí Hero Pup 160), ale protože jsem neměla tušení, jak se štěňátkem pracovat a co s ním dělat (sice jsem se něco dočetla na internetu, ale něco číst a vidět na vlastní oči je velký rozdíl), tak jsme si jen hráli se 2 disky, všemožně se přetahovali, dělali drž – pust a disky jsem před Siďáčkem tahala po zemi a nechala ho lovit  

Na první seminář (pod vedením Tomáše Kociana) jsme se vydali, když byly Sidovi 4 měsíce...až tam jsem se pořádně dozvěděla, jak co házet, základy práce se štěňátkem a také jsme si tam koupili první „dospělácké“ disky (Airy) Po semináři jsme do naší hry přidali rollery, tahání po těle při přetahování, a podávání disků z ruky při hře...

Za měsíc (když mu bylo 5 měsíců) už jsme do hry zapojovali okolo a Sid se naučil rollery nádherně chytat a už se mu povedlo ho zválcovat jen výjimečně... Začali jsme také pracovat na soustředění při hře tím, že jsme zapojovali prvky dogdancingu (slalom, otočky...) a snažila jsem se, aby nedostával disky „zadarmo“, ale vždycky si je vysloužil splněním nějakého povelu, tím jsme začali pomalu ale jistě odbourávat zbrklost a „vypínání“ mozku, když spatřil disk

Přes zimu jsme si dali frisbee pauzičku, jen jsme začali doma trénovat multiple (na povel další) a venku, když se počasí umírnilo, jsme začali dělat podávanou zeměkouli a vrhli se na míjení na povel skrz Při tréninku v zimě nám také hodně pomohl míček, konkrétně hry se 2 míčky, na kterou jsme vylepšovali pouštění a trénovali míjení. Míčky využíváme doteď při nácviku různých prvků...nejprve se trik nebo prvek naučí na pamlsek, pak přidáme míček, který také zbožňuje a odbouráme tím chybky vzniklé zbrklostí a přílišnou horlivostí a pak už je přechod na disk snadnější...

Na jaře jsme se zase „dali do práce“ v březnu (když bylo Sidovi 9 měsíců) jsme vyrazili na Dogfrisbee vejkend, kde jsem se hlavně já snažila zvítězit nad svou nešikovností a začít alespoň trošku slušně házet (což se moc nepodařilo )...Začala jsem si také lámat hlavu s freestylovou sestavou na naše první závody, které se už kvapně blížily. Při tréninku jsme se už vrhli na rollerovou zeměkouli, začali jsme dělat podávané overy, zapojili jsme do hry s diskem výskok na záda a doma se vrhli na nácvik výskoku do náruče (dogcatch)

V Sidíkových 10-ti měsících jsme vyrazili na naše první závody (KDDF 2010) v kategorii Mladých psů...jako jediní s rollerovou sestavou... Minidistanci jsme vynechali, protože jsme ještě neházeli normální hody... Sidík byl moc šikovný, krásně se soustředil na disk i na mě a nenechal se rozptýlit ani mou nervozitou, ani cizím prostředím. Byla to opravdu výborná zkušenost a skvělá atmosféra závodů i milí lidé kolem nich mě jen utvrdili v tom, že dogfrisbee je to, co čemu se chceme opravdu věnovat

Na roce jsme začali házet, takže na Mistrovství ČR a Závodech v Brně už jsme nastoupili i na minidistanci, ačkoliv freestyle jsme měli stále rollerový...díky zkouškovému nebyl moc čas "nový" freestyle natrénovat a moje hody byly stále ještě tak zralé jen na "statické" házení...v pohybu při freestylu má technika hodu znatelně pokulhávala

Přes prázdniny jsem se hlavně já do frisbee obula...vyrazili jsme na semináře (holek Urbáškových a Pavela Ryttnauera) a dogfrisbee tábor (holky Urbáškových a Míši Andrové), kde už jsme s rollery díky Sidíkově vzrůstající rychlosti těžce přesluhovali a zapojili normální hody i do freestylu, udělali házený dogcatch a overy Také jsme začali pracovat na skokové technice...

Náš první házený freestyle jsme dali dohromady na Mistrovství Evropy v Nizozemí, když bylo Sidovi 15 měsíců...

Teď, když se Sidíkovi táhne na 18 měsíců, se začínáme pomalu a jistě sehrávat a jeden druhého učíme, jak spolu pracovat  Já se snažím zlepšovat v házení, Sidík se učí hezky a bezpečně skákat, i když teď jsme vykoumali na posledním semináři s Luckou Schönovou, že technika Sidovo skoku dost souvisí s technikou mého hodu  Takže zase mám na čem pracovat

Příští závodní sezónu plánujeme vypilovat sestavu a jeden s druhým se pořádně zžít (ještě je toho tolik, co se musím, hlavně já, naučit)  Na flipy a vaulty se vrhneme až příští léto, až budou Sidovi 2 roky a hlavně až zapracujeme na technice skoku a naučí se bezpečně skákat i dopadat...opravdu není kam spěchat a ještě je toho hodně, co vylepšit na „starých prvcích“ a naší týmové "sehranosti"

Sice jsem možná (určitě) opravdu až paranoidně opatrná na Sidíkovo zdraví , ale svého rozhodnutí, nepoužívat normální hody do 1 roka nelituji... Obzvláště vzhledem k tomu, že jsem první rok Sidíkova života opravdu nebyla schopná bezpečně hodit a dodnes s tím mám velké problémy