Sid

Tentokrát jsme po našem minulém pokusu s autobusy vymyslely jinou strategii... Míša s Aší a Miou za námi přijely starým dobrým vlakem do Teplic a od tuď jsme měly v plánu všichni společně vyrazit do Krupky

Zpočátku vše probíhalo podle plánu, vyzvedli jsme si holky na nádraží a protože jsme měli ještě skoro 45 minut čas, než nám jel autobus, rozhodli jsme se jít s hafuškama do nedalekého parčíku, abychom je mohli pustit a Sid s Aší mohli blbnout naplno a ne se škrtit a motat do sebe na vodítkách Ale nebylo by to naše klasické setkání, aby se něco nezvrtlo Jak jsem tak pozorovala prcky, jak dovádí, zapomněla jsem hlídat čas a na hodinky jsem se podívala přesně v čas, kdy nám měl jet autobus... Sice jsme hned vyrazili na zastávku, ale našemu autobusu jsme mohli leda tak zamávat Naštěstí jel další, ale až za hodinu... Co teď s tím časem??? Aby nám to uteklo, šly jsme směr další zastávka a cestou jsme se zastavili ve zverimexu...

Na další autobus jsme si dali pozor a už jsme radši čekali hned u zastávky, říkali jsme si, že naší obvyklou dávku smůly jsme si už vyčerpali, ale bohužel jsme se spletly... Jak se říká: Nejhorší na světě je srážka s blbcem Protože jen co jsme vlezli do autobusu a já začala do toho jejich zařízení házet peníze mi pan řidič sdělil, že 3 psi je moc a že vezme maximálně 2, ačkoliv měl poloprázdný autobus Ale to už jsem tam měla naházených 50 korun , které mi ovšem nebyl ochotný vrátit... Byl to srandovní pán Tak začala diskuse  Nakonec jsme zvítezili, ale bylo to těsné Cesta stála za to... asi nejvíc to odnesla Miuška, která se chudinka nemohla v tak těsném prostoru uvelebit, nakonec se stočila jak preclík Míše u nohou Naštěstí cesta netrvala dlouho a brzy jsme vystupovali...

K naší chaloupce nás ještě čekal kousek cesty mezi rodinnými domky a lesem... Právě u jednoho z těch domečků mají na stráni pást ovce a kůzle, to bylo něco pro Sida a Aší Aší na ovečku statečně štěkala, zatím co Sid se bál a na ovci hleděl s nataženýma ušima jako na zjevení... Ani jeden z nich se k ovečce neodvážil, tak se jim to Miuška vydala předvést a za ovcí se vydala s takovým nadšením, že z ní chudinka dostala málem infarkt Nejspíš se nemohla dívat jak si dva ovčáčtí psi neumí poradit s jednou ovcí a šla jim to předvést

Na chatě nás přivítala Ambra, dali jsme si obídek, zatím co prckové blbli venku na zahradě (marně jsme čekali, že si chvilku odpočinou) Pak jsme všichni vyrazili na procházku do lesa... Když jsme se pak vrátili, oba odpadli a spali jako dudci... Když pak Aší otevřela oči, obě nás s Míšou vyděsila...měla každou zorničku jinak rozšířenou. Zatím co jedna byla jak špedlíková hlavička, druhá byla roztažená na maximum... je to záhada a nikdo netuší, co by to mohlo být. Snad to není nic vážného...

Na cestě zpátky domů jsme se naštěstí vyhli dalšímu cestování autobusem, protože  nás do Teplic odvezla mamka Jen co jsme došli z nádraží domů, Sid dostal baštu, zalezl si do pelíšku a spinká jako miminko Naše příští setkání už bude v Brně