Sid

Na tento den jsem se moc těšila, skoro jsem nemohla dospat...asi možná i protože jsem ještě ráno měla zkoušku

Sešly jsme se s Míšou (panička Sidovy sestřičky Ašanty) ve škole a spolu se vlakem vydaly směr Dolany za našimi drobečky... Atrey nás bouřlivě přivítal a ke štěnátkům bychom samy v pohodě trefily...stačilo by jen jít za hlasitým kňučením.

Všichni byli úžasní...batolili se kolem nás s rozvrtěnými ocásky. Sidík byl zalezlý v boudičce a na každé štěně, co za ním vlezlo dovnitř hlasitě vrčel. Pak dostali papání a odnesli jsme je na zahrádku, kde "běhali" po trávě a skotačili...Všechny je uhlídat byl pomalu nadlidský výkon

Ospinka i Atrey byli překrásní, neuvěřitelně přátelští a neustále v pohybu... Už teď jsem zvědavá, jak se Sid povahově vyvine... a co po kom podědí