Sid

Tento týden jsem Sidovi "naordinovala" trošku dobrozružství... Odjeli jsme z chaloupky u lesa v Krupce, kde už to dobře zná do džungle menšího města Vlastně ho čekal první den v bytě ve měste...

Přijeli jsme autobusem a poté nás čekala cesta centrem města do bytu, kterou Sid zvládl bravurně... Krásně šlapal u levé nohy na vodítku, jen se občas někde začuchal Když jsem došli před dům, čekala ho první zrada...a to výtah. Za živého boha jsem ho do něj nemohla nalákat...Popošel vždy dva kroky vpřed a pak další tři vzad. Nakonec jsem to musela vzdát a do výtahu ho donést. Asi po třetím venčení se s tím smířil a do výtahu už aslepoň vlez, i když horko těžko

Ale to ještě nebylo nic proti noci...při každém podezřelém zvuku vyletěl z pelíšku jak namydlený blesk, takže jsem ráno vypadala jak zombice

Druhý den jsme se šli dopoledne na procházku do nedalekého parčíku, kde krásně šlapal na volno a odpoledne pak do ordinace místní veterinářky, kde jsem si domluvila něco jako praxi... Sid šel se mnou a trénoval pobyt v odkládačce, který se nám v Brně bude hodit... První den byl zlatíčko, asi měl trošku strach, protože jsme tam chodili na očkování, tak si jen trošku pofňukal, jaký to má se mnou strašný život a pak usnul a dělal, že tam pro jistotu ani není Ale druhý den už měl prozkoumaný terén chvílema vřeštěl, jako kdyby se mu něco příšerného dělo...závisláček malej... Naštěstí mu to ale moc dlouho nevydrželo. Asi brzy pochopil, že si to stejně nevybrečí

O víkendu jsme pak jeli za přítelem do Hostomic...Sid je s jeho boxerem Noelkem sehraný tým a Noel si od malýho teroristy nechá všechno líbit, dokonce ho nechá i spát v jeho pelíšku a ohlodávat si tlamu od rána do večera... Na procházkách se ho Sid snaží pást, i když mu sotva stačí, takže je na ně opravdu srandovní pohled

A aby toho nebylo málo, tak jsme ještě jeli se Sidem na CHKO sekat trávu... Sid kolem nás celý den pobíhal, asi 15 minut ho bavilo pronásledovat motýla a celý den chodil kolem stromů obalených švestkami a hledal nějaké švestky na zemi. Naštěstí plival pecky, takže jsem ho nechala... Za kus švestky byl dokonce ochotný štěkat na povel a taky dával pac  Za obyčejnou granuli nebo piškot mu to moc nejde, ale pro švestku by se rozkrájel... Je to prostě pažravec... Také jsem ho poprvé viděla zvednout nožku při čůrání, ale asi si to jen vyzkoušel a usoudil, že si značkováním zatím starosti přidělávat nebude, protože to od té doby neudělal...Když dostal v poledne nabaštit, tak si dokonce dobrovolně zalezl do odkládačky a šel se na chvilku prospat, což mě potěšilo, protože ho vždycky musím přemlouvat, aby tam vlezl

V pondělí nás ještě čeká praxe v doktorky a pak už hurá zase zpátky na chatu do našeho milovaného lesa