Sid

S Míšou jsme se již při našem prvním setkání i s prcky dohodly, že to musíme zopakovat... Tak jsme se domluvily hned na první možný termín poté, co Míša s Aší a Miou přijela do Ústí

Tentokrát jsme se vydali my za nimi do Ústí... Ráno jsme sjeli z Krupky do Teplic autem, kde jsem Sidovi pro jistotu koupila náhubek a pak hurá vlakem do Ústí. Byla to Sidova první zkušenost s vlaky a nádražím Zpočátku byl trošku vytroubený z hlášení o příjezdech vlaků, ale na to si hned zvykl a trpělivě se mnou čekal na nástupišti... Když pak přijel náš vlak, překvapil mě svým ledovým klidem...sice se mu moc nechtělo k němu přiblížit, ale stejně jsem ho brala do náruče kvůli schodům. Ve vlaku si pak lehl pod sedačku a usl, což je jeho oblíbená činnost při cestování v jakémkoliv dopravním prostředku

Na nádraží na nás už čekala Míša s Aší...a prckové spolu už přímo na nástupišti začali řádit, tak, že místy bránili lidem normálně projít Hned co jsme se se štěňaty, která do sebe byla neustále zakouslá a neuvěřitelně se pletla pod nohy vymotaly z nádraží, nastoupily jsme do trolejbusu, který nás dovezl k Míše domů... Mimochodem Sid jel trolejbusem popvé, byla to sranda, protože se s Aší k sobě neustále dobývali, a když jim to nevycházelo, tak Sid na Aší alespoň štěkal Doma nás přivítala rozradostněná Miuška, která opět Sidovi způsobila tak trošku šok

Už jsme byli kompletní, tak jsme se hned vydali na procházku... Byl celkem hic, takže Sid s Aší pomalu tahali jazyky po zemi, ale stejně kolem nás po loukách vytrvale pobíhali a řádili aktivisti malí... U rybníčku se napili, Aší i Miuška si šly zaplavat, ale Sid si do vody troufl jen po bříško a dál se mu nechtělo... Stejně byl ale promáchaný, jako kdyby plavat šel Pak jsme pokračovali kolem dalšího rybníka na louky, kde Sid z Aší nasbírali do kožíšku spousty semen různých plevelů, takže vypadali jak rousňáčci  Na jedné louce jsme se posadily, aby si prckové nachvilku odpočinuli, ale jejich odpočinek vypadal pomalu fyzicky náročněji než kdybychom pokračovali dál v cestě, protože po sobě okamžitě začali skákat a navzájem se svalovali na zem A pak už pomalu zpátky na oběd...

U Míši doma všichni tři padli, ale ne na dlouho asi za půl hodinky už zase blbli jak o život...

Zase to neuvěřitelně uteklo a už jsme museli zase zpátky na vlak... Celou cestu vlakem i autobusem Sid prospal, ale jen co jsme přijeli domů zase proháněl Ambru po zahradě, ale to už jsem řekla dost a po perném dnu jsem ho zavřela do chaty, aby si pořádně odpočinul